V minulosti si lidi zvykli na to, že za ně myslí i koná strana a že se nějaké samostatné myšlení a názory, natož činy, nevyplácejí. Odolní proti tomuto trendu byli jen disidenští intelektuálové, pro které ale odpor proti režimu byl spíš jen salonní hrou.
Do lidí se to tak zadřelo, že se toho už nedokázali už zbavit poté co se totalita přeškolovat na demokracii. Jen teď měli místo jedné strany celý vějíř stran, který jejich mysl pilně ovíval lákavými vizemi, aby ukolébal jejich pozornost. Aby si nevšimli jak z kořenů starých nomenklatur vyrážejí nové nomenklaturní odnože různých barev. Ale ve své podstatě stejně mocichtivé jako bývaly ty předešlé.
Takže, i když nám říkají Občané, jsme jako celek jen tupým stádem, které té naší pochybné elitě skáče a zas skáče na špek ! Bude tomu tak věčně ? Neprobudíme se ?