U nás již to došlo tak daleko, že naše politická elita je přesvědčena, že nás může tahat za nos, jak se jí jen zlíbí. Ale její vrcholoví představitelé již určitě také zaregistrovali narůst nespokojenosti a tak jim došlo, že by jim to lidé ve volbách mohli nehezky spočítat. Takže je napadlo, že by neuškodilo, kdyby lidem předhodili něco, po čem už nějaký čas pokukují a co by je mohlo alespoň na čas uklidnit.

TUDÍŽ NYNÍ VELKORYSE DÁVAJÍ LIDU POCUKROVANÉ LÍZÁTKO, PŘÍMOU VOLBU PREZIDENTA! 

Ta má jen uklidnit nežádoucí společenský kvas a lidem vrátit pocit, že mohou opět v nějaké závažné věci rozhodovat, ale která zároveň zajistí, že ti, kteří drží moc v rukách, o nic nepřijdou! Tuto přímou volbu prezidenta lidem naši politici ovšem prohnaně a lživě předvádějí jako nejdůležitější část systému přímé demokracie! Což je holý nesmysl, na který mohou skočit jenom ti, kteří o přímé demokracii nic nevědí. Je to jen pouhý technický způsob volby, který žádný systém přímé demokracie nezakládá! V diskusi k návrhu ústavního zákona o přímé volbě prezidenta, která nemálo rozvířila atmosféru poslanecké sněmovny i senátu, zazněla jak slova příznivců přímé prezidentské volby – a to nejen z řad vládní koalice, ale i z větší části opozice – tak názory kritické.

Když jsem na internetových „novinkách“ četl, že tu vbrzku budeme mít 3,8 milionů čtverečních metrů skladových prostorů a expedičních hal, vzpomenul jsem si, co začátkem devadesátých let minulého století řekl pro tisk neblaze známý tajemník pražského městského výboru KSČ a náčelník Lidových milicí v Praze Miroslav Štěpán. Podle něhož budoucnost naší země bude poznamenána tím, že se brzy díky strategie západoevropských států staneme tranzitní zemí, plnou cizích expedičních meziskladů, v nichž my budeme jezdit s ještěrkami od regálu k regálu v cizích službách. A k tomu dodal, že v průmyslu se staneme nejspíš jen pouhou montovnou … !

Tak nevím. Věděl snad víc, nebo jej to jen tak napadlo? Vždyť už se to opravdu stalo realitou naší současnosti. Z našeho tradičního průmyslu už nezbylo téměř nic – a pokud ještě zbylo, tak už nám to dávno povětšinou nepatří – prim tu hrají zahraniční „montovny“ a pro usnadnění tranzitní kamionové přepravy poslušně bez ohledu na naši zachovanou přírodu bezohledně protkáváme naši zemi betonovými stuhami nových dálnic. Zdá se, že ten soudruh nebyl zas tak hloupý, jak jej rádi předvádějí nynější pravičáci, většinou vzešlí z levicového lůna. Nebo byl lépe informován … ?   

Když v několika zemích severní Afriky vzplály první revoluční plamínky odporu proti existujícímu režimu, okamžitě liberální politici světa prostřednictvím medií začali hromadně odsuzovat tamní vládce. Se kterými si ještě nedlouho předtím podávali ruce. Najednou bylo veškeré přátelství to tam. A naopak začaly zaznívat hlasy, že ve jménu boje za svobodu člověka a lidská práva je třeba poskytnout těm silám odporu pomoc ...

Při bezpečnostní konferenci NATO, která proběhla začátkem února v Mnichově, se ministři obrany zemí EU dohodli, že by všechny země unie začleněné v NATO, tedy i naše republika, měly přispět na nákup bezpilotních průzkumných letounů, které by byly dislokovány v Itálii. Tolik strohá zpráva v mediích … !

Co to asi může znamenat? Že by se snad naše Evropa - spolu se svými atlantickými a blízkovýchodními spojenci - prostřednictvím NATO připravovala na nějakou vojenskou expanzi do severní Afriky?  Kde se v poslední době k nechuti evropských politiků i přes jejich veškerou pomoc tamním novým elitám nedaří dostatečně uplatňovat vliv EU a naopak až přespříliš rozmáhá nekontrolovaná demokratizace? Nebo je za tím ještě něco jiného … ?

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dne 6. února informovalo o vydání kladného stanovisko EIA, posuzující vliv na životní prostředí pro dálnici D3 do jižních Čech, podle něhož by měla být dálnice v okolí Prahy vedena v tak zvané západní variantě, tj. přes Posázaví. Toto rozhodnutí padlo navzdor všem námitkám externích ekologických expertů a organizací, upřednostňujících východní variantu, kopírující z větší části stávající komunikaci přes Benešov a Tábor, která byla by k životnímu prostředí mnohem šetrnější. Kdežto varianta přes Posázaví povede přes přírodní celky, které ještě lidské betonářské umanutí zatím nezasáhlo. A bude po něm ...

S naším vstupem do EU se u nás prioritou v oblasti dopravní infrastruktury stala dálniční síť. Naopak mnohem ekologičtější železniční přeprava naznala útlum. A tak se betonuje a betonuje, jenom proto, aby západoevropští exportéři měli rychlé dálniční trasy pro své kamionové kolony, převážející přebytky výrobků, pro něž na západě již není odbyt. Jak do naší republiky, tak dále na východ a hlavně co nejrychleji. Než se zboží zkazí a ztratí cenu. A nějaké životní prostředí přece nemá právo bránit všemocnému trhu v rozvoji! Nu a pro naše politiky je přece přání EU svaté a tak se bezohledně betonuje a betonuje, jak si EU přeje. Teď to má být dálnice, která naruší přírodu Posázaví, příště to má být další, která dokonce protne neurvale Český ráj … !

I když se začátkem února zasáhly naši část Evropy kruté mrazy z východu, ve Slovenské republice bylo horce vřelo. Ten var vyvolalo zveřejnění spisu „Gorila“, údajně zpracovaného tajnou službou, v němž se prý píše o různých vysokých provizích a o okrádání státu politiky a finančními žraloky za privatizace v letech 2005 a 2006. Asi pět tisíc demonstrantů v centru Bratislavy volalo po výměnu politiků zapletených do korupce a propojených s finanční skupinou Penta. Protestující házeli na budovu úřadu vlády vajíčka a banány a nakonec se skupina přesunula před sídlo parlamentu. Kde proti nim policie použila slzný plyn a vodním dělo.

Něco takového se u nás stát nemůže. Kde by se tu přece vzalo pět tisíc demonstrantů, kteří by měli tu odvahu za takového mrazu někde protestovat. Vždyť ani kdyby bylo teplo, tak by se jich dalo tolik jen velice těžko dohromady. U nás se přece nanejvýš brblá u piva …....

Když náš premiér Petr Nečas v Bruselu oznámil, že ČR se prozatím k „evropskému fiskálnímu paktu“ nepřipojí, pan ministr zahraničí Schwarzenberg, jenž v tom čase měl „nějaké jednání kdesi v Izraeli“, doslovně vypěnil. Co že si to premiér dovoluje, takto znevažovat naši zemi před celou Evropou ...

 Až přespříliš často se v poslední době stává, že se členové naší vlády nějak moc „předvádějí“. Jak se ve vládě něco dohodne, ještě dřív než na zápisu z jednání zaschne inkoust, z ministerského týmu vyleze někdo před veřejnost s něčím, co rozhodnutí vlády obrací naruby. Tak učinil i „pan kníže“, který zřejmě zde doma neuznává jinou autoritu než sebe a ve světě zase jenom mocné budovatele „nových (ne)řádů“. Máme opravdu výtečného ministra zahraničí. Jedince, který by asi naši zemi nejraději viděl pod novou totalitní kuratelou - Bruselskou ! Proč by mu jinak vadilo, že se náš pan premiér před evropským panstvem lokajsky neohnul ? Asi by uvítal, kdyby sklapl kufry a zařval poslušně „zum befehl“ ! Na to přece jedna německá madam a její francouzský společník čekají ...

   Vláda schválila půjčku evropskému fondu z devizových rezerv ČNB. Petr Nečas k tomu řekl : „Půjčkou signalizujeme, že jsme ve stádu EU zdravý kus. V dvaceti sedmihlavém stádu zvaném Evropská unie patří Č. R. mezi zdravé kusy.“

   Jíž kníže Václav, jenž po smrti se stal svatým českým patronem, posílal do Němec voly a spolu s nimi hřivny stříbra. Zdá se, že naše vlády spolu s těmi, které jsme si neuváženě zvolili za své zastupitele, si z něho vzala částečně vzor. Též posílá hřivny, ale s těmi voly se ne a ne rozloučit. Ty si zde nechává …....

   Jak naše domácí politické reprezentace, tak ty velké evropské a světové, se velice rády před veřejností vydávají za nezištné budovatele pevných základů demokracie a usilovně přesvědčují veřejnost, že co činí, jen pro její dobro činí. Hlavně před volbami. Kdy se v předvolebních kampaních předhánějí lákavými sliby, jen aby obalamutili veřejnost natolik, že jim opět svěří do rukou moc. Ale jak je po volbách, zbude ze slibů jen dým. A z demokracie nakonec lidem zůstane jen oči pro pláč!

   Tak Chorvatsko už do toho spadlo a brzy se stane osmadvacátým členem EU. To bude radosti po dvorečku. 68% z těch, kteří přišli při referendu k volebním urnám, hlasovalo pro vstup do EU!

Ale ono není zlaté všechno, co se třpytí. Jednak k urnám přišlo jen asi 44% oprávněných voličů a za druhé ještě den před referendem na pokyn vlády policie rozháněla násilím a vodními děly velké shromáždění demonstrantů, protestujících proti EU. Pro novou politickou reprezentaci je EU cílem a na to co si přejí lidé, se přece dnes nebere zřetel. A stačí malá ukázka moci a většina lidí si raději dá pozor a udělá co se od nich „žádá“!

Ti protestující žehrali na to, že sotva se jejich země osamostatnila, již znovu o samostatnost přichází. A také, že jako země s nadějným předpoklady pro rozvoj turistiky bude propříště  využívána jen zahraničním kapitálem. A stejně že na to doplatí i chorvatští rybáři, protože vstup země do EU otevře chorvatské pobřežní výsostné vody cizím rybářům s jejich velkým průmyslovým loďstvem. Inu, co si EU zamane, toho se nevzdá …....   

   Chudáci páni euro-poslanci, takových starostí a za pár šoufků. Vždyť oni se musejí starat nejenom o to, aby nám občanům někdo neomezoval naše práva, ale už se musejí starat i o slepice! Neboť nějaký chronický ochránce práv, který se necítil dosti využitý, se těch ubohých slepic ujal a donutil pány euro-poslance, aby pro ně také něco udělali. A tak se přišlo na to, že jejich chovné klece jsou malé a bez potřebného slepičího komfortu.

Takže honem honem byla zpracována a Bruselem vydána nová směrnice, stanovující, že v té kleci musí slípka mít hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem na popelení, vybavení na obrušování drápů a celkový životní prostor na jednu nosnici nejméně 750 cm² pro každou jednu nosnici. A honem se to rozeslalo všem členským zemím, s upozorněním, že pokud některá země nezabezpečí slepicím tyto předepsané klece, přijdou z Bruselu sankce. A protože to co řekne Brusel je svaté, naši drůbežáři si museli opatřit klece nové …....

 A ty nové klece zatím naše drůbežáře přišly už na 1, 6 miliardy Kč ! Takže zřejmě brzo naše česká vejce podraží, protože někdo to přece zaplatit musí …....

   V letech devadesátých skandovali naši slovenští spoluobčané v Bratislavě při návštěvě prezidenta Československé republiky Václava Havla na Slovensku halasně slova „dosť bolo Havla“. Tuto dávnou situaci jsme si nemohli nepřipomenout, když koncem minulého roku veškerá media bez přestání kolem dokola, jakoby pro ně nic jiného neexistovalo, ohlašovala, že v neděli 18. prosince roku 2011 zemřel občan Václav Havel. 

   Skutečně máme demokracii a opravdovou svobodu? Nebo je to jen fata morgana? Jak jsme na tom dnes? Co se tu vlastně za těch 20 let odehrálo? Co způsobilo, že je naše ekonomika na dně a že těch, kteří žehrají na to jak to zde politici ke škodě naší země i nás všech vedou, valem přibývá?

   Takže ve stručnosti. 17. listopadu 1989 komunisté na Národní třídě šlápli vedle a Havel se svou partou disidentů rozjásal davy po náměstích natolik, že přestaly vnímat co se okolo nich vlastně děje. A mezitím se dala do díla promyšleně brigáda liberálních dlouhoprsťáků, domácích i ze zahraničí importovaných, která jak zástup termitů začala "transformovat" naši ekonomickou základnu natolik důkladně, že jsme dnes tam, kde jsme. 

Pokud si představujeme svobodu jenom jako možnost volného pohybu, vtom případě svobodu máme. Ale tu jsme však měli i v době komunistické totality koncem osmdesátých let! Kdo měl peníze a mohl si obstarat valuty, ten mohl vycestovat kamkoli chtěl. Dnes je to podobné, máte-li peníze, můžete cestovat rovněž. Když je ale nemáte, tak se vás tato možnost svobody až tak netýká.

   Kdyby nebylo „sametové revoluce“, asi bychom jezdili dnes stejně volně jako občané západu. Dnes ale je svoboda jednotlivce pro změnu pošlapávána v mnoha směrech jinak a dokonce více než v letech hluboké totality! Nevěříte? Jako příklad mohu uvést - v době komunistické totality mohli do vašeho domu nebo bytu vstoupit proti vůli vlastníka (nepočítám zloděje) jen policisté se soudním povolením. Přitom musel být přítomen buď vlastník sám, nebo alespoň příbuzní, ale vždy musel být přítomen také nezávislý svědek, většinou úředník obce. Odebrán mohl být majetek jen na základě soudního rozhodnutí v souvislosti se spáchaným trestným činem. Za komunistické totality však rodině musela být ponechána televize, rádio, pračka, kamna, lednice, nádobí, osobní ošacení a přikrývky. Především však rodině musela být zachována střecha nad hlavou! 

Nikdo není tak beznadějně zotročený, jako ti, kteří falešně věří, že jsou svobodní.

Část prvá, základní:   Lidé země naší, tolikrát už opakovaně zaprodávané a rozkrádané. Ti, kteří nám vládli a vládnou, předešlí i současní, si hledí jen prospěchu svého a mocenských pozic svých stran. Odvolávají se na mandát, který jsme jim ve volbách dali, ale to, co před volbami velkoryse naslibovali, hned po volbách vždy odhodili za hlavu. Kážou nám o svobodách, které pro nás vydobyli, ale z každého, kdo si dovolí kriticky vystoupit proti současnému stylu vládnutí této naší tzv. pravice, prohlásí hned neodvolatelně za nežádoucího extrémistu, s nímž je třeba okamžitě tvrdě zatočit. 

   Onen tak zvaný „předlistopadový režim“ dle dnešních politiků v naší zemi vytvořil totalitní systém, opírající se především o policejní síly. A svůj „demokratický systém“ oproti tomu opěvují jako vzor spravedlnosti a práva, v němž se nikdo nemusí bát svobodně říci svůj názor. Ale přitom, když někdo vysloví něco, co vládnoucí klice nevoní, ženou jej před soud. A jde-li o nějakou zákonem dovolenou demonstraci, při níž mohou zaznít slova vůči vládnoucí moci kritická, ti kteří by si takový projev chtěli poslechnout, naleznou celé místo konání demonstrace obklopeno kordony policistů a v bočních ulicích k zásahu připravené policejní těžkooděnce. Což vskutku nemálo připomíná to, co jsme zažívali za onoho dnešními pány politiky neustále kritizovaného předlistopadového totalitního režimu!