VLÁDNÍ PROHLÁŠENÍ JE TABU!

      „Nečekejte, že uhneme! Vládneme většinově a naši poslanci jsou plně disciplinovaným teamem, který se nedá zviklat nějakými demonstračními šaškárnami odborářů, ani užvaněnými opozičními poslanci. Na čem jsme se při sestavování vládní koalice dohodli, to také splníme. A nikdo nám do toho kecat nebude! My jsme vládci a nikdo nám nemá co přikazovat!

   A vezměte už konečně na vědomí, že reformy musí být a také budou. K tomu jsme se zavázali! Napravujeme jen to, do čeho nás zatáhly předešlé neodpovědné vlády. ČSSD to hází na nás, ale právě ona má pořádnou hroudu másla na hlavě! „  

 

   Tak takto asi vypadají myšlenkové pochody naší současné vládnoucí „elity“. Která sice ke skutečné elitě má neskonale daleko, ale která dnes, díky promyšlené předvolební rošádě, jejímž výsledkem bylo „demokratické odstavení“ volebního vítěze a vytvoření jakéhosi „koaličního triumvirátu“, se velmi ráda při každé příležitosti za elitu prohlašuje. A jak už to v životě chodívá, část společnosti naší vládní elitě tleská a jiná část ji proklíná. Podle toho jak komu „Nečasova léčebná terapie“ prospívá, nebo naopak jen sráží blíž a blíž k chudobě a strastem.

   Hlavním argumentem vládní „Nečasovy reformní brigády“ je hrozba, že dál a dál se šířící krizové situace, které již ohrožují řadu evropských států eurozóny, by mohly zasáhnout i naši zemi, pokud se tomu aktivně nepostavíme. O tom by náš premiér dokázal vzletně přesvědčovat posluchače třeba po celé hodiny. Přesvědčivě, ale kdo jej pozorněji poslouchá, záhy si musí uvědomit, že je to důmyslně promyšlený vodopád prázdných slov a slovíček. 

   Co se to vlastně v Evropě a zejména v tzv. „eurozóně“ děje a jaké to přináší dopady, to náš pan premiér spolu se spřízněným ministrem financí dokáží vysvětlovat tak barvitě a přesvědčivě, že na to méně soustředění posluchači strašně snadno naletí. I když je to vše jen ta „prázdná pověstná sláma“. Ale co se od nich nikdo nedozví je odpověď na otázku, kdo to vše zavinil a kdo za tím vlastně stojí! Že většinu Evropy do toho vtáhly především velké bankovní domy za přispění politiků, jimž se podařilo lidi přesvědčit, že jediná cesta, která vede k budoucí prosperitě a blahobytu, je cesta

investování prostřednictvím finančních půjček. A lidé jim to tak říkajíc „zbaštili i s plechovkou“! K radosti bankéřů, pro které každá půjčka znamenala další zisk!  

   Ovšem člověk, který už jednou propadne pohodlnému životu na dluh, se zákonitě dočká chvíle, kdy nebude mít ani na splátky úroků, natož pak na likvidaci půjčky. A jak to povětšinou pak řeší? Prostě! Udělá si další půjčku, za čas to udělá znovu a znovu a pak už je ve smyčce, z níž není úniku. A potom následuje už jenom totální krach. V případě takového chování jedinců to končívá kriminálem, v případě státu rozpadem života celé společnosti, zbídačením a porobou celé země. 

   Ale v jednom má pan premiér plnou pravdu. Že i nám hrozí víc než nepříjemné problémy. Jistým reformám se opravdu asi neobejdeme. Ale tak jak to chce řešit pan premiér se svým koaličním komandem, nikam nedojdeme. To chce jen na čas zapomenout na takové supervelké investice, jako jsou nové dálnice, ale také na různé „investiční podbídky“ pro zahraniční investory, i na příliš velkorysé přezbrojování naší žoldnéřské armády. To jest minimalizovat vydání na nejnižší možnou úroveň a zároveň zvyšovat příjmy zavedením progresivní daně pro fyzické osoby a zvýšit také rozumným způsobem daňovou zátěž velkým zahraničním firmám. 

   Co s tím ale dělat? Na to je jediná odpověď.  Aby se to hnulo, tak by bylo především zapotřebí všem zlodějům, kteří tu po celé dvacetiletí využívali liberálního blouznění některých vrcholových politiků i vědomě nedokonalých nových zákonů k tomu, aby si rychle nacpali kapsy ................... ty kapsy zašít. A je také ! ! !

/drk/