Hlavní menu
Přihlásit se
|
Nepřímá úměrnost28. 07. 2014Motto: Člověk, který vytvoří a zabezpečí řádně rodinu a který také něčím přispěje pro prospěch své obce I vlasti, zaslouží úctu všech dobrých spoluobčanů. Ale ten kdo chamtivě hledí jen na svůj prospěch, úcty si nezaslouží !
Bývaly časy, kdy sounáležitost jedince s místem kde se narodil a kde žil, i s jeho vlastí, byla stimulem k tomu, aby svými silami přispíval k jejímu rozkvětu. Byly to doby kdy to, že člověk se rozhodl nezištně vystoupit na obranu své vlasti, pokládali mnozí lidé za samozřejmost. A těch, kteří přitom obětovali i svůj život, si ostatní vážili. Ovšem ta vlastenecká obětavost nebyla samozřejmě dána každému, neměl každý odvahu k nějakému boji a byli i takoví, kteří za krizových situací dokázali “převléct kabát” a přidat se k těm, kteří naši zemi zločinecky napadli a udělali z ní svůj „protektorát“. Druhá světová válka se pro naši zemi stala tou nejtvrdší prověrkou charakterů. Tehdejší naši západní “spojenci” nás v Mnichově prodali Adolfu Hitlerovi a jeho nacistickým “SS” hordám. Tu naši zemi, jejíchž lid byl připraven bránit svou vlast se zbraní v ruce a kterou nechal nerozhodný prezident napospas nacistům a utekl do Anglie. A začalo se hned ukazovat “kdo je kdo”. Stejně jako se z řad poctivých vlastenců začal formovat odboj proti německým okupantům (odbojová organizace “Obrana národa”), tak se někteří občané hned podlízavě začali “zapojovat” do nacisty iniciovaného spolku “Vlajka”. Zkrátka někteří naši občané se rozhodli bojovat. Část doma v odboji, ale některým se ještě podařilo uprchnout a ti se pak stali se jádrem našich zahraničních jednotek. Ovšem byli i takoví, kteří začali prospěchářsky kolaborovat s nacisty. Z těch někteří klesli tak hluboko, že se z nich stali “práskači”, kteří měli na svědomí nemálo našich vlastenců, k nimž navedli na stopu nacistické gestapo. Ale málokdo z našich mladších spoluobčanů dnes ví, že v prvé fázi nacistické okupace naší země zaujali komunisté, kteří se nyní tak rádi holedbají svým odbojem proti okupantům, neutrální postoj a že se dokonce i dobrovolně hlásili na práci v německém zbrojním průmyslu, vedeni svým bolševickým přesvědčením, že pomoc Německu, jehož “vůdce” má s J.V Stalinem podepsánu mírovou smlouvu, je jejich povinností. A v tom setrvali až do června 1941, kdy nacistická vojska Adolfa Hitlera nečekaně zrádně pronikla na území SSSR. Ale to už byl náš národní odboj dávno zformován a nacisté se jej tvrdě snažili zničit. Ale ta protektorátní okupace naší vlasti byla nejenom nejdůkladnější prověrkou charakterů, ale naše země v ní také přišla o své nejlepší lidi. Mnozí odbojáři zradou místních kolaborantů skončili v koncentračních táborech z nichž už se nevrátili a mnozí další padli při bojích našich zahraničních jednotek proti německým hordám. Ať už to byli naši letci v Británii, pozemní jednotky u afrického Tobruku, nebo 1. československý armádní sbor v Sovětském svazu, ti nejlepší z nich už se z bojů nevrátili. A dnes se bohužel jak na ně, tak na ty umučené a povražděné domácí odbojáře, zapomíná. Jednoho z těch koncentráčníků, kteří se po skončení války dočkali svobody a vrátili domů, pak povětšinou brzy na následky mučení zemřeli, se jeho žena (byla to má matka – pozn. autora statě) zeptala: “Proč jsi to táto všechno dělal ?” A dostalo se jí odpovědi: “Pro naši vlast a budoucnost našich dětí !” Bohužel ta budoucnost, která poté přišla a kterou prožíváme zejména dnes, si takové oběti vlastenectví nezasloužila ! Ale proč jsem se vrátil zpět k tomu co pro většinu spoluobčanů dnes je dávnou a nedůležitou minulostí ? Odpověď není nijak složitá. Protože jsem cítil, že je třeba těm mladším osvětlit otázku pravého vlastenectví a jeho význam pro národ. To je totiž dnes degradováno na cosi pro budoucnost nebezpečného a lidé, kteří projeví vlastenecké cítění jsou řazeni mezi nebezpečné bandity. A teď jsem u toho proč jsem této stati dal takový titulek, jaký má. Pravý vlastenec to co udělá pro vlast, nedělá pro osobní prospěch. Prospívá-li to jeho vlasti a tím pádem celé její společnosti, je spokojen a nečeká nějaké ovace. Ale dnes takových začíná být pramálo. A hrdiny společnosti se stávají dobrodruzi, kteří se pod záštitou státu vydávají za vysokými výdělky do nějakých cizích válek a prohlašují přitom nesmyslně, že bojují za naši vlast. Ta nepřímá úměrnost naznačená v titulku tkví v tom, že jak stoupá a navrch se dostává osobní prospěchářství člověka, tak upadá jeho prospěšnost vlasti. A lze také říci, že jak v zemi stoupá v lidech pohrdání s vlastenectvím, tak klesá charakter jejich společnosti! A zemi s tak zle pošramoceným charakterem hrozí většinou jen zánik a stává se pouhým “čeledínem” jiných “pánů”. A my k tomuto stavu zániku nemáme daleko ! JTh. - člen NÁRODNÍ PROSPERITY Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | |
Kalendář
Anketa
Jste pro znárodnění strategických firem (např. energetika, plynárny, vodárny,..) ?
Zásadně Ano (4148 hl.) Celkem hlasovalo: 17970
Transparentní účet
|
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
na začátek stránky