ZA GOTTWALDA SE ROVNOU POPRAVOVALO

Když se za krutovlády Klementa Gottwalda některý z vrcholových členů jeho “podřízeného Ústředního výboru KSĆ” vzepřel, třeba jenom slovně, oproti tomu, co stanovovalo sjezdem schválené “usnesení ÚV”, nebo co hlásal prezident, hrozil mu neodkladný trest, i ten nejvyšší. A proti tomu nebylo odvolání. Tak na své “politické vrtochy” doplatil například dlouholetý člen ÚVKSČ Rudolf Slánský, který byl při zinscenovaném politickém procesu, spolu s deseti dalšími vysokými funkcionáři KSČ, obviněn vlastní stranou z protistranického spiknutí, souzen a 3.12.1952 popraven. A tak o čistotu strany bylo postaráno …

Dnes je sice už jiná doba, za vybočení se stranou stanoveného směru se již nepopravuje na nějakém “šibeničním vrchu”, ale k jistým popravám přece jen zase dochází, i když jen k virtuálním. Právě jedna taková se odehrála v půli března 2019 v ODS, kde “provinilcem”, a posléze i “popraveným”, byl poslanec za ODS Václav Klaus mladší, syn bývalého prezidenta, jenž se neudržel a v poslanecké sněmovně, a také při nějakém veřejném vystoupení, pronesl párkrát po sobě “několik kontroverzních vět”, které předsednictvo ODS vytočily natolik, že předseda strany prof. Petr Fiala okamžitě vyzval pana poslance Klause mladšího, aby poslanecký klub ODS opustil. A když to pan poslanec odmítl učinit, začal pan předseda věc řešit natvrdo.

Ale nežli se dostaneme k verdiktu následného “stranického soudu ODS”, připomeňme si jakých “prohřešků” se pan poslanec Klaus dopustil. Při projednávání jistého “nařízení Evropské unie” ve sněmovně, které jsme povinni “implementovat”, projevil svůj osobní názor slovy: “Nemohu nevšimnout takového pocitu, který mám, že zase projednáváme něco, co občané České republiky nechtějí. To je “nařízení Evropské unie”, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.“

A pokračoval: „Já tyhle pocity mám hrozné, protože tady 57 % zákonů jsou “nařízení Evropské unie”, kde my jako ovce pro to zdviháme ruku a v nějaké podobě to posíláme dál českým občanům. Tak jestli vám to nevadí – mně to vadí. To mi přijde, že je prostě ztráta suverenity České republiky, mně se to zásadním způsobem nelíbí!” (citace pochází ze stenozáznamů PSP)

Takže pojďme nyní k závěrům "stranického soudu ODS". Jednomyslným rozhodnutím celého předsednictva, jak veřejnosti sdělil prof. Fiala, bylo okamžité zrušení členství pana poslance Klause mladšího ve straně. A celé to jednání mělo jeden zvláštní rys, v naší demokracii v poslední době dosti častý. K jednání, kde by se mohl obhájit a věci vysvětlit, nebyl pan poslanec vůbec přizván. Podobnost s tím, co se stalo v roce 1952 tedy zcela náhodná.

Otázkou je nakolik celá ta partajnická “kauza poslance Klause” zapadá do “demokratického času současnosti”, který přece staví, alespoň jak je to pořád všemi našimi politiky prohlašováno, na “svobodě slova” a na „právu na ochranu osobnosti“. Pan poslanec možná v rozčilení ve svých výrocích neuváženě použil “nepříliš vhodné formulace”, které však věcně mohly být namístě, ale to neznamená, že by věc měla být jeho stranou projednávala v duchu zásady “ústřední výbor strany má vždy pravdu, i právo rozhodovat o někom bez něho“. To jsou metody, které straně, vydávající se za ryze demokratickou, mnoho důvěry od voličů nepřidají. A něco podobného z minulosti připomínají … 

NÁRODNÍ PROSPERITA